Jak jsme zkoumali proteiny

Proteiny jsou základní stavební hmotou všech živočichů, proto je jejich znalost esenciální pro pochopení samotné podstaty existence. O proteinech se učíme na několika úrovních, nejprve to je pro nadšence v předmětu science, kde studenti laborují a zkoumají, jak ověřit, že je bílkovina přítomna například v bílku nebo mléku. Poté se proteiny probírají ve třetím ročníku a naposled se látka týká opět nadšenců, kteří si zapíší chemický seminář.   Letos se nám sešlo probírání látky v prvním ročníku v science a na maturitním semináři. Studenti si tak mohli vyzkoušet ty samé laboratorní úlohy dva dny po sobě. Srovnání jak se líbilo provádění Biuretovy reakce v prvním a posledním ročníku můžete vidět ve fotodokumentaci. Pokud byste si chtěli reakci provést doma, přikládám návod, vše potřebné totiž lze koupit v potravinách a drogerii.

Biuretová reakce je reakce, při níž se dokazuje bílkovina pomocí směsi roztoků hydroxidu sodného NaOH a síranu měďnatého CuSO₄. Bílkovina se při důkazu zbarví modrofialově. Biuretovou reakcí dokážeme peptidové vazby, kterými se navzájem váží aminokyseliny. Ty tvoří v alkalickém prostředí se solemi mědi charakteristicky barevný komplex-biuret. Do zkumavky dáme cca 2 ml mléka, přidáme cca 10% roztok hydroxidu sodného, min 1 ml, aby se směs silně zalkalizovala . Poté přidáváme po kapkách roztok síranu měďnatého a lehce promícháme skleněnou tyčinkou. Poté vložíme do zkumavky a začneme pozvolna zahřívat. Stejný pokus pak provedeme s vaječným bílkem a pro srovnání s látkou, kde bílkovina není, například sacharózou.

Studenti si navrhli vlastní pasivní dům

Pokud je někdo v běžném životě poněkud pasivní, je to v dnešní dynamické a akční době spíše jeho slabost a kladného hodnocení se za pasivitu málokdo dočká. Poněkud jiného významu nabývá pasivita, pokud hovoříme o domech. Jedná se o již několikaletý trend ve stavbě nových budov nebo jejich rekonstrukci, kdy dochází k použití takových technologií a materiálů, aby došlo k minimální ekologické zátěži, a zároveň se minimalizují náklady na vytápění a provoz takového domu. Na předmětu science si studenti vyzkoušeli takový pasivní dům postavit, alespoň tedy ve svých návrzích a projektu. Projektový tým se rozdělil na materiálové inženýry, ekology, architekty a designéry. Následně si každý z týmu obhajoval svoji část projektu, jak vlastně projekt vypadal, můžete vidět ve fotodokumentaci, pokud vás téma zaujalo a chcete vidět, jak se dá takový dům opravdu postavit, doporučuji video v odkazu.

Jak postavit pasivní dům

Jak vidět DNA na vlastní oči

Půlka kiwi, špetka soli, šampon, destilovaná voda a v mrazáku vychlazený ethanol. Když si následující suroviny představíte, pravděpodobně vás napadne, že se bude jednat o poněkud divný koktejl, vzhledem k přítomnosti šamponu o hodně divný koktej. Na suroviny se poněkud nejistě tvářili i studenti předmětu science, kterým jsem je předložila. Ještě divněji se tvářili po zjištění, že jsem se nezbláznila, ale budeme pomocí těchto surovin získávat DNA. Pokud byste si pokus chtěli provést doma, tady je návod: 1. Do kádinky nakrájíme polovinu kiwi, 2. Přilijeme 20 ml destilované vody, 3. Přidáme špetku NaCl, 4. Přidáme 3-5 ml bezbarvého průhledného šamponu, 5. Asi 10 minut opatrně mícháme, 6. Vzniklou směs přefiltrujeme, 7. Filtrát ochladíme ledovým ethanolem (poměr 1 ml filtrátu: 10 ml ethanolu), 8. Necháme chvilku stát a pozorujeme změny. Jak se studentům pokus povedl, můžete vidět na fotkách, pokud vás zaujalo téma DNA, doporučuji video v odkazu.

Odkaz na video o DNA

Třeťáci na veletrhu vysokých škol

Gaudeamus igitur je známá studentská hymna, která zní při nejrůznějších studentských příležitostech, například při promoci na vysoké škole, zřejmě zde si vzali inspiraci tvůrci veletrhu vysokých škol, který pojmenovali Gaudeamus. Netuším, zda našim studentům zněla melodie v hlavě, když vyrazili chladné lednové ráno do Letňan, ale pravděpodobnost, že by ji rádi za několik let slyšeli u promoce, je více než pravděpodobná. Na samotný veletrh dorazili studenti G3A a C3 v docela hojném počtu, koneckonců kdy jindy než rok před maturitou by měl student řešit, co bude vlastně po gymplu dělat. Samozřejmě, že tyto otázky si někteří pokládají až v ročníku čtvrtém, chaoticky pak přebíhají mezi semináři, přivádí do stavu šoku rodiče i prarodiče, případně si otázku pokládají až několik let po maturitě, a pak někdy přivádějí do stavu šoku i sebe samé.  Snad letošní třeťáci budou volit zodpovědně a snad jim k tomu uvedený veletrh pomůže, jak to na takovém veletrhu vysokých škol vypadá, můžete vidět ve fotogalerii.

Den otevřených dveří nejen chemické učebny

Den otevřených dveří je jednou z mnoha možností, kdy navštívit Educanet. Studenti chodí běžně na kukandu do hodin, rodiče si povídají s vedením školy. Letos se však přistoupilo ke klasickému dni otevřených dveří, jednotliví učitelé si připravili svá stanoviště ve třídách, namotivovali studenty se slabším prospěchem k účasti a už to jelo. Jedním z lákadel jakékoliv prezentace školy jsou vždy chemické pokusy a obecně ukázky praktické výuky přírodních věd ve škole. Za mohutné asistence studentů ze třeťáku jsme připravili jednoduchou laboratorní úlohu s acidobazickými indikátory, pár efektních pokusů a nakonec si studia chtiví návštěvníci mohli zamikroskopovat.  Jak se jim v naší chemické učebně líbilo, můžete vidět ve fotodokumentaci.

Zimní Praha - přírodovědný projekt

Každý rok je to před vánočními prázdninami stejné. Studenti se snaží za každou cenu si prodloužit vytoužené dny volna o každičkou vyučovací hodinu, ať již je to prosbami o pokusy či naléháním o puštění retro filmů, na které by se doma pravděpodobně dívali jen v případě vážného úrazu a upoutání na lůžko. Vzhledem k tomu, že tak nějak učitelé tyto scénáře z minula dobře znají, volí rovnou strategii předvánočních akcí alespoň poslední dva dny před prázdninami. Letos byl poslední den před ředitelským volnem věnován filmům v originálním znění druhých jazyků, proto jsem se rozhodla pojmout předposlední den přírodovědně. Sešli jsme se ráno na Staroměstském náměstí, dál už studenti pokračovali individuálně. dle pracovních listů.Zimní Praha každopádně skrývá celou řadu přírodovědných položek, počínaje smrkem ztepilým a zvířátky v betlému rovnou a Staroměstském náměstí, konče rozmanitým vodním ptactvem na Vltavě, nakonec jsme celou akci zakončili tématem vesmír, tedy trochu netradičně v kině na filmu Star wars.

Kolik je cukru v běžných potravinách

Vánoce se kvapem blíží a s tím i spojené všechno to pečení a kuchtění. Se studenty na předmětu science jsme řešili, jaká živina je nejvíce spjata s vánoci, a shodli jsme se, že se jedná každopádně o cukr. Věnovali jsme tedy rovnou dva týdnu tomuto nejen bílému zlu. Zjistili jsme, že cukr není jen ten, kterému říkáme cukr od té doby, co v cca jednom roce otevřeme pusu a už ji vlastně nikdy nezavřeme, ale zjistili jsme, že cukr může být také glukóza, laktóza, fruktóza nebo škrob, tedy je jich ještě mnohem víc, ale to jsem studentům až do příštího školního roku, kdy se bere biochemie tak trochu zatajila. Jak studenti laborovali, můžete vidět na fotografiích a pokud vás někdy přepadne neodolatelná chuť na sladké, doporučuji si na ledničku pověsit tento obrázek.