Předvánoční akce pro druháky a třeťáky

Předvánoční období je pro děti plné očekávání, pro dospělé často zase plné spěchu a stresu. Studenti druhého a třetího ročníku jsou někde na cestě mezi, na Ježíška už dávno nevěří, dárky kupují sami, ale zároveň jsou plni očekávání, co jim nadělí jejich rodina za dárky. Kromě očekávání vánoční nadílky jsou také plni očekávání toho, že ve škole už se přece v předvánočním týdnu nebude učit. V okamžiku kdy jejich volání po filmech, pokusech a povídání si přesáhne určitou mez, učitelé většinou vyměknou a nějaký ten film či pokus vymyslí, třídní pak většinou vezmou svoji třídu někam ven ze školy. Letos jsme vyrazili společně s druháky a třeťáky na procházku vánoční Prahou a vzhledem k mrazivému počasí jsme akci zakončili v kině na vánoční pohádce.

Cukrová smršť

Vánoce se kvapem blíží a s tím i spojené všechno to pečení a kuchtění. Se studenty na předmětu science jsme řešili, jaká živina je nejvíce spjata s vánoci, a shodli jsme se, že se jedná každopádně o cukr. Věnovali jsme tedy rovnou dva týdnu tomuto nejen bílému zlu. Zjistili jsme, že cukr není jen ten, kterému říkáme cukr od té doby, co v cca jednom roce otevřeme pusu a už ji vlastně nikdy nezavřeme, ale zjistili jsme, že cukr může být také glukóza, laktóza, fruktóza nebo škrob, tedy je jich ještě mnohem víc, ale to jsem studentům až do příštího školního roku, kdy se bere biochemie tak trochu zatajila. Jak studenti laborovali, můžete vidět na fotografiích a pokud vás někdy přepadne neodolatelná chuť na sladké, doporučuji si na ledničku pověsit tento obrázek.

Množství cukru v různých potravinách a nápojích

Klidně mi říkej ty krávo

Oslovování se navzájem jmény vybraných zvířat patří už tak nějak k radostem dospívání, pokud by si učitelé měli dělat čárky za každé ty vole nebo ty krávo, pravděpodobně by vypsali značné množství psacích potřeb. Po jedné takové divoké slovní přestřelce ve třídě, kde se to označením hovězího dobytka obou pohlaví jen hemžilo, se rozjela docela zajímavá diskuze na téma, co vlastně člověk o tomto zvířeti ví, zkuste si to sami také, kolik vět byste dokázali napsat o krávě, tedy opravdu o tom zvířátku nikoliv nějaké neoblíbené dámě ani o hovězím steaku… Diskutující studenty docela překvapilo, že většina krav má krásné oči a když viděli video, co všechno se umí kráva naučit, byli docela v šoku J

Pokud si chcete rozšířit obzory také, doporučuji následující video:

A zase je tady podzimní vědecký festival

Již každoročně se koná začátkem listopadu festival Týden vědy a techniky. Tentokrát se do festivalového dění zapojili především druháci a třeťáci. Společně jsme navštívili přenášku Jakuba Poka na téma jak efektivně využívat paměť, pokud jste neměli možnost přednášku navštívit, doporučuji tento odkaz:

Odkaz na stránku o tréninku paměti

Po přednášce jsme se studenty přesunuli do Akademie věd, kde v průběhu festivalu probíhá výstava, tento rok věnovaná medicíně, ekologii a optice, studenti měli možnost si vyzkoušet celou řadu přístrojů a seznámit se s nejrůznějšími odvětvími medicíny. Co bylo na výstavě vidět, shrnula jedna ze studentek do krátkého videa: 

Iťáci titrují

Kromě gymnazistů studují Educanet také studenti IT oboru. Jejich rozhodnutí pro studium IT jsou různá, někoho baví hrát hry na počítači, jiní mají o obor poněkud hlubší zájem. Jedno je však vždy spojuje, rozhodně si obor nevybrali kvůli studiu chemie, přesto se musí hned v prvním ročníku utkat s předmětem, který se jmenuje poměrně nevinně Science, ale ve kterém se skrývá chemie ve své nejčistší podobě.  Snažím se proto studentům vždy ukázat, jak je chemie vlastně zajímavá a kde se s ní všude můžou setkat, zařazuji proto celou řadu laborek, jednou z prvních je acidobazická titrace. Studentům vždy samotný pojem zní poněkud děsivě, proto je vždy ještě víc vyděsím dalšími pojmy jako je fenolftalein, methyloranž, bromthymolová modř, přesto je nakonec samotné laborky baví a jak vědecky u takové acidobazické titrace iťáci vypadají, můžete ocenit na fotodokumentaci.

Educanet hostil odborníky z MATFYZU

V minulém týdnu měli třídy G1, C2 a G2 skvělou příležitost vyslechnout si přednášku odborníků  Matematicko fyzikální fakulty, kteří je seznámili s tím, jak je možné propojit zdravotnické měřící přístroje jako je tlakoměr nebo měřič pulsu či saturace kyslíkem s hodinami fyziky, biologie či chemie. Některé aktivity si vyzkoušeli studenti i na sobě.

I o modrých očích je biologie

Jak jistě všichni víte příbuzné, sousedy a nadřízené si většinou nevybíráme. A co teprve, když si představíte, že by příbuzným mohl být někdo, o koho byste si neměli chuť ani opřít hrábě. Přesně tím bych vás chtěla dnes postrašit, tedy alespoň ty modrooké. Vědci totiž došli ke zjištění, že všichni modroocí lidé na této planetě mají pouze jediného předka. Asi před 7000 lety došlo k mutaci, která má dnes za následek to, že pokud jste majitelem nebo majitelkou modrých očí, jste si přes pár generací příbuzní s fešáckým modrookým Švédem, ale stejně tak jste si příbuzní s podivným modrookým individuem, které se motá okolo metra Chodov a vybírá tam odpadky. Nechci však pouze strašit, s touto zajímavou novinkou se zároveň pojí biologická otázka, pokuste se vyřešit následující příklad. Pan a paní Vocáskovi mají oba hnědé oči, narodí se jim dítě, které je modrooké, pokuste se vysvětlit, jak je to možné a odpovědi posílejte na eva.tarabova@educanet.cz.

Takové malé bilancování

Konec prázdnin je už docela daleko za námi a tohoto politováníhodného faktu si již jistě všimli i ti nejotrlejší jedinci. Dokonce i notoričtí záškoláci už znají cestu do nové budovy. Ráda bych tedy po roce zhodnotila, kam se posunula nebo zacouvala moje třída, tedy respektive moje dvě třídy. Na začátku loňského roku vstoupili do svých středoškolských studií poměrně hekticky, během několika hodin museli stačit poznat nové spolužáky, napsat si rozřazovací testy z Aj, vyslechnout spoustu informací od třídní a ještě honem odjet na adaptační kurz. Po návratu z kurzu zjistili, že kamarádit se budou asi jen s někým, třídní si asi nedělá srandu s těmi neomluvenými hodinami a ve škole se fakt učí. No a tak si běžel celý školní rok, proběhla imatrikulace, zájezd do New Yorku i do Sedmihorek až se sešel rok s rokem. Spolu s novou budovou se objevilo několik nových spolužáků, úměrně tomu několik starších spolužáků zmizelo. Někteří studenti  dospěli, jiní dospěli podle OP, ale jinak se chovají jako malé děti, někteří vědí, že by se do školy měli připravovat, jiní to sice vědí, ale to ještě neznamená, že se připravovat budou. Do maturity je ještě relativně daleko, ale do mateřské školky taky. Tak jsem na ty své třídy zvědavá, rozhodně jim v novém školním roce přeji hodně úspěchů, a kdyby chtěli mít všichni nejen z mých předmětů zasloužené jedničky vůbec bych se nezlobila.

Poslední chemická otázka

Tak tady máme poslední dny prázdnin a s nimi přichází i má poslední prázdninová otázka z chemie, respektive soubor tří otázek, který může kromě hezké známky na rozjezd školního roku pomoci i k rozjezdu sluníčkem a koupáním poněkud zatuhlým mozkovým závitům :-)

1. Pokud ochutnáme lístek máty peprné, pocítíte chlad v puse. Může za to obsažený menthol. Proč ale chladí?



2. Lék Warfarin se používá na snížení krevní srážlivosti. Původní použití tohoto léku však bylo, pokuste se vymyslet jaké.



3. Kolik jaderných reaktorů se vyskytuje do 30 km od Staroměstského náměstí?

Poslední chemická otázka

Tak tady máme poslední dny prázdnin a s nimi přichází i má poslední prázdninová otázka z chemie, respektive soubor tří otázek, který může kromě hezké známky na rozjezd školního roku pomoci i k rozjezdu sluníčkem a koupáním poněkud zatuhlým mozkovým závitům :-)

1. Pokud ochutnáme lístek máty peprné, pocítíte chlad v puse. Může za to obsažený menthol. Proč ale chladí?



2. Lék Warfarin se používá na snížení krevní srážlivosti. Původní použití tohoto léku však bylo, pokuste se vymyslet jaké.



3. Kolik jaderných reaktorů se vyskytuje do 30 km od Staroměstského náměstí?

Prázdninová otázka z chemie č. 2

Prázdniny se nám přehouply přes polovinu, je tedy nejvyšší čas na další chemickou otázku. Jedná se o chemický vtip, úkolem je vtip pochopit :-), vysvětlit chemicky a opět poslat do 31. 8. na eva.tarabova@educanet.cz

Prázdninová otázka z chemie

Polovina prázdnin je skoro za námi a předpokládám, že po škole se může stýskat jen někomu hodně zoufalému, přesto jsem se rozhodla připravit malé překvapení a taky tak trošku dárek pro ty, kteří jsou tak stateční, že se v průběhu prázdnin podívají na školní webové stránky, respektive blogy jednotlivých učitelů. Do konce prázdnin zde můžete najít celkem tři chemické otázky, za jejich správné řešení nabízím malou jedničku do chemie. Řešení stačí poslat do 31. 8. na eva.tarabova@educanet.cz

Otázka č. 1:

V lahvičce byly bílé perličky (A), když jsme je rozpustili ve vodě a přidali bezbarvou kapalinu (B) tak se roztok zbarvil červenofialově. Dále po přilití bezbarvé kapaliny (C) označené jako žíravina se roztok odbarvil. Poté roztok nalijeme do hodinového sklíčka a odpaříme. Získáme bílou tuhou látku, která barví plamen žlutě. Napište chemické názvy a vzorce látek A, B, C

Ochutnávka z nové budovy

Jak jistě všichni vědí, Educanet se přes léto stěhuje do nové budovy. Stěhování přes prázdniny je z pohledu studentů maximálně rozumné, protože tak nepřijdou o jediný den výuky. V posledním týdnu v červnu se vše zabalilo, vysvědčení bylo předáváno za poněkud bojových podmínek mezi krabicemi, ale komu by záleželo na podmínkách, hlavně že začínají vytoužené prázdniny a třídní rozdá vysvědčení co nejrychleji, pak následovaly tři perné dny se stěhovací firmou a ještě pernější dny vybalovací. Zařízené jsou zatím jen některé prostory, proto dávám fotografickou ochutnávku toho již zařízeného :-)

Konkurz do NASA při sportovním dnu

Národní úřad pro letectví a kosmonautiku, zkrácené NASA (anglicky National Aeronautics and Space Administration) je americká vládní agentura zodpovědná za americký kosmický program a všeobecný výzkum v oblasti letectví.

Jistě si kladete otázku, jak tato celosvětově známá agentura souvisí s naším sportovním dnem, souvislost je to jednoduchá, žáci měli možnost si vyzkoušet část fyzických testů pro uchazeče o astronauty u této agentury. Dostali astronautskou helmu, na záda kyslíkové lahve, pracovní úbor a museli splnit překážkovou dráhu, jak akce probíhala, můžete vidět ve fotodokumentaci.

Rakety krátkého doletu na školním hřišti

Využili jsme krásného počasí a vyrazili jsme o hodině science mimo školu, naším cílem bylo školní hřiště, které se pro danou chvíli proměnilo v odpaliště raket krátkého doletu. Tedy studenti samozřejmě toužili po dlouhém doletu a někteří vykřikovali něco o Měsíci, avšak racionální stránka nakonec převážila a studenti projevili přání, aby rakety vůbec letěly aspoň kousek. Obě dvě rakety nakonec letěly překvapivě skvěle. První z nich měla octovo –sodový pohon a kromě krásného letu dokázala ohodit obsluhující personál sprškou octa, druhá raketa na ethanolový pohon se držela dráhy a ačkoliv obsluha vypadala, že se při odpalu chce zároveň upálit, vše proběhlo bez ztráty na zdraví nebo životech. Jak akce probíhala můžete vidět ve fotodokumentaci.

Jak Srnda a Zája vařili dort

Vzhledem k tomu, že předmět science lze do velké části přizpůsobovat. Vyzkoušeli jsme letos takový experiment, studenti si vylosovali dvojice, ve kterých si měli připravit libovolné téma pro ostatní spolužáky. Zatím nejvíc všechny zaujala dvojice Srnda a a Zája, na hodinu se připravovali opravdu důkladně, už v 9:45 si vzpomněli, že mají mít od 10:00 něco připraveného, vrhli se na své chytré telefony a snažili se o vygooglování čehokoliv, co se týká chemie. Úspěch se dostavil brzy, ovšem stejně brzy jsem jim radost zkazila nedostupností surovin. Další boj s Googlem už byl úspěšný, zbytek hodiny pak probíhal v podobném duchu, pokus střídalo video, v jednu chvilku jim na pomoc přispěchal i spolužák, bohužel jsem si nějak nestihla poznamenat téma, ale domnívám se, že Srnda a Zája vařili dort je dostatečně výstižný. Jak celá akce vypadala, můžete vidět ve fotodokumentaci.

Projekty na biologickém semináři

Průběh seminářů je vždy v březnu a dubnu podobný, maturanti uzavírají známky, takže se zkouší, vysvětluje a dolaďuje forma na maturitu. Vzhledem k tomu, že letos je seminář spojen pro 3 i 4 ročník bylo potřeba v této kritické době zaměstnat studenty třetího ročník. Jejich úkolem bylo vymyslet nějaký projekt, kde by uplatnili svoji fantazii, podnikavost a znalosti z přírodních věd. Jedním z nejzajímavějších byla láhev produkující vodu viz dále popis od samotných autorů.

Reakční láhev.

Zabývali jsme se projektem na téma: extrakce vody z reakčních plynů vodíku a kyslíku. Co nás k tomuto nápadu vedlo? Zamyšlení nad otázkou: Co nám v životě chybí nebo může chybět jako civilizaci obecně. Odpověď byla jasná, pitná voda. Pitná voda je aktuálním problémem pro mnoho národů a pro mnoho programů. Napadlo nás pro to vyzkoušet vytvářet vodu exotermní reakcí kyslíku a vodíku za vzniku čisté H2O, do které bychom následně přidávaly další látky. Projekt jsme zaměřili pro obyvatelstvo Afriky a Asie jako projekt sociálního zařízení, financovaného vládami daných států. Další část programu vedla k možnosti využívat tuto funkci v nástroji pro jednoho nebo skupinku uživatelů. Naše naděje v potencionální realizaci selhaly na naší finanční nemožnosti vytvořit co i jen jediný přístroj tohoto druhu, no byl zde i problém pro přístroj masového měřítka a to v získávání vodíku z vesmíru. Projekt nám přinesl poměrně dost zajímavých poznatků o dnešních možnostech získávání vody nebo o cenách jednotlivých materiálu pro výrobu.

Duben - měsíc přírodovědných olympiád

13. 4. proběhla nejprve biologická olympiáda, 27. 4. potom chemická olympiáda.  Biologická olympiáda proběhla poněkud netradičním způsobem, studenti byli rozděleni do náhodných skupin, následně byl každé ze skupin zadán úkol, jednalo se vždy o nějaký záměr, který měli studenti rozpracovat do co nejpodrobnějších detailů. Za čtrnáct dní následovala chemická olympiáda, kde si studenti ve dvojicích vylosovali praktické úkoly, ke kterým měli vyhledat postup a následně je předvést i s vysvětlením ostatním.