Zimní Praha - přírodovědný projekt

Každý rok je to před vánočními prázdninami stejné. Studenti se snaží za každou cenu si prodloužit vytoužené dny volna o každičkou vyučovací hodinu, ať již je to prosbami o pokusy či naléháním o puštění retro filmů, na které by se doma pravděpodobně dívali jen v případě vážného úrazu a upoutání na lůžko. Vzhledem k tomu, že tak nějak učitelé tyto scénáře z minula dobře znají, volí rovnou strategii předvánočních akcí alespoň poslední dva dny před prázdninami. Letos byl poslední den před ředitelským volnem věnován filmům v originálním znění druhých jazyků, proto jsem se rozhodla pojmout předposlední den přírodovědně. Sešli jsme se ráno na Staroměstském náměstí, dál už studenti pokračovali individuálně. dle pracovních listů.Zimní Praha každopádně skrývá celou řadu přírodovědných položek, počínaje smrkem ztepilým a zvířátky v betlému rovnou a Staroměstském náměstí, konče rozmanitým vodním ptactvem na Vltavě, nakonec jsme celou akci zakončili tématem vesmír, tedy trochu netradičně v kině na filmu Star wars.

Kolik je cukru v běžných potravinách

Vánoce se kvapem blíží a s tím i spojené všechno to pečení a kuchtění. Se studenty na předmětu science jsme řešili, jaká živina je nejvíce spjata s vánoci, a shodli jsme se, že se jedná každopádně o cukr. Věnovali jsme tedy rovnou dva týdnu tomuto nejen bílému zlu. Zjistili jsme, že cukr není jen ten, kterému říkáme cukr od té doby, co v cca jednom roce otevřeme pusu a už ji vlastně nikdy nezavřeme, ale zjistili jsme, že cukr může být také glukóza, laktóza, fruktóza nebo škrob, tedy je jich ještě mnohem víc, ale to jsem studentům až do příštího školního roku, kdy se bere biochemie tak trochu zatajila. Jak studenti laborovali, můžete vidět na fotografiích a pokud vás někdy přepadne neodolatelná chuť na sladké, doporučuji si na ledničku pověsit tento obrázek.

Zase tady máme Týden vědy a techniky

Každoročně probíhá začátkem listopadu festival Týden vědy a techniky. V jeho průběhu může široká veřejnost navštěvovat přednášky, výstavy a dny otevřených dveří, všechny tyto akce jsou zaměřené na biologii, chemii, fyziku, medicínu, astronomii etc. Letos jsme vyrazili s třídou G3 do Akademie věd na přednášku a výstavu o laserech a čtvrťáci, kteří mají zapsané přírodovědné semináře vyrazili na přednášky a akce, které se týkají jejich budoucího studia medicíny.

Školy ve Španělsku pohledem učitele

Nejen žáci se učí, ale také učitele vyráží na nejrůznější školení a vzdělávací kurzy. Díky projektu Erasmus plus, který momentálně ve škole probíhá, se učitelé seznamují s prostředím škol a specifiky vzdělávacích zařízení a systémů v několika zemích Evropy. Na konci října se jednalo o kurz, který probíhal ve španělské Malaze. Jak to ve španělských školách vypadá, můžete vidět ve fotodokumentaci.

Nobelovy ceny

Sen mnoha pedagogů je učit co nejnadanější žáky, tato touha se většinou stupňuje při výuce maturitních seminářů, které si studenti volí sami a předpokládá se hlubší zájem o předmět nebo aspoň vynechání průpovídek typu ,, sim pan čelko a k čemu mi to jako bude?“ Jakousi pomyslnou šlehačkou na dortu je pak zájem studentů o některou z olympiád, případný úspěch ve vyšších kolech je pak pro učitele srovnatelný s výhrou v loterii. Nedávno jsem četla rozhovor s Arthurem B. McDonaldem, který získal Nobelovu cenu za fyziku v roce 2015 a tak nějak z rozhovoru vyznělo, že by ho na střední škole jeho učitel zrovna neoznačil za budoucího nositele Nobelovy ceny, s jeho učitelem asi jen tak někdo rozhovor neudělá, protože pan McDonald je ročník 43 a šance, že se jeho učitelé slavného okamžiku ve Stockholmu dožili, je více než nepravděpodobná. Každopádně jsem si na tento článek v souvislosti s letošním udílením Nobelových cen vzpomněla, zasněně se zahleděla na seminaristy z chemie, pak jsem se podívala z okna a přemýšlela, zda to budou jednou oceněni v medicíně, kam se hlásí, nebo snad půjde o ceny za biologii, či chemie, ke které se jako lékaři můžou oklikou vrátit. Z mého snění mě pak tak trochu vytrhla otázka na úrovni osmé třídy ZŠ, ale kdo ví, jak hloupě se ptali na střední škole světoví vědci, jestli se jimi stanou naši studenti holt ukáže jen čas.

Odkaz na Nobelovy za rok 2017

Jak je co malé

Tak přesně tuto otázku jsem dnes položila studentům, kteří chodí na povinně volitelný předmět Science. Koukali tedy poněkud vyjeveně, protože ačkoliv nosím brýle, tak nevypadám jako nevidomý pedagog. Otázku jsem jim hned záhy osvětlila, představte si, že jádro průměrného atomu by bylo velké jako špendlíková hlavička, jak malý nebo možná tedy spíš velký by byl jeho obal? Padaly nejrůznější návrhy, například jako sešit, lavice, na můj neměnný výraz a kroucení hlavy žáci reagovali přidáváním velikosti, až jsme se zastavili na velikosti fotbalového hřiště. Ačkoliv nejsem zrovna fotbalový fanoušek, velikost celého atomu jsme si následně demonstrovali na fotbalovém míči viz obrázek.

V další části semináře jsme se pak zabývali mikrosvětem, jak je tento svět fascinující, můžete vidět na dalším obrázku a videu viz odkaz.

Odkaz na video o mikrosvětě

Přednáška o oceánech

Dnes školu navštívil odborník na oceány Petr Coubal. Mnozí z Vás se jistě přes léto v oceánech koupali, ať už jste vyrazili k Atlantiku, který omývá západní břehy Evropy, nebo jste to vzali z druhé strany a vyrazili třeba jako já na Coney Island, kde Atlantik omývá Ameriku. Případně se vydali do větší exotiky k oceánu Indickému nebo třeba na Havaj k oceánu Tichému. Přednáška však nebyla na téma, kdo se kde po světě cachtal, ale téma bylo mnohem náročnější, šlo především o ekologii oceánů. Jak se studentům přednáška líbila, můžete vidět ve fotodokumnetaci.

Jeden hurikán za druhým

Název příspěvku by se mohl zdát poněkud zavádějící, vzhledem k začátku školního roku by se mohlo jednat o popis úvodních hodin v jednotlivých třídách, kam se vždy přižene učitel s hromadou učebnic v rukou a s hromadou skvělých nápadů v hlavě. Vzhledem k tomu, kolik hurikánů už letos na konci léta udeřilo na americkou pevninu se příspěvek bude věnovat vážně hurikánům :-)

V rámci hodin ekologie se věnujeme nejrůznějším tématům. Jedním z nich je samozřejmě globální oteplování. Na globální oteplování můžete mít různé názory, můžete ho negovat nebo obhajovat, nepopiratelným faktem však zůstává, že průměrné teploty na naší planetě se stále zvyšují, dle NASA byl rok 2014 nejteplejším od počátku měření, tedy od roku 1880. Jedním z argumentů těch, kteří jsou odpůrci teorie o globálním oteplování, je fakt, že v některých částech planety jsou různé sněhové bouře, občas si lidé mohou postavit sněhuláka i v končinách, kde znají hlavně písek a horko. To však teorie o globálním oteplování nepopírá. V průběhu oteplování dochází k častějšímu výskytu extrémních projevů počasí, jako jsou hurikány, jev El Niño, sněhové bouře, záplavy a mnoho dalších. Právě hurikánů je v letošním roce poněkud větší množství než v letech jiný, sice dostávají krásná jména jako José, Maria, Harvey, Katia, ale obyvatelům míst kam hurikány zamíří, připomínají spíše noční můru. Proč vlastně hurikány vznikají, Hurikán je tropická cyklóna. Jedná se o velkou vířící bouři, kterou provází silný vítr o rychlosti až 300 km/h a intenzivní deště. Slovo hurikán pochází z mayské kultury. Huracan byl v mayské mytologii bohem větru.

Pro vytvoření tropického cyklonu je zapotřebí několik faktorů. Hlavním motorem tropických cyklón je moře prohřáté do určité hloubky a nad určitou teplotu. Stejně tak hrají roli již existující výkyvy počasí, jako je vlhkost a lehký vítr. Vědci ale přesně nevědí, proč se některé bouře změní v hurikány a jiné ne.

Oficiální „hurikánová sezóna" v Atlantiku probíhá od 1. června do 30. listopadu - to je doba, kdy oblast pravidelně zasahuje velké množství bouří. Mohou se však vyskytnout kdykoli, tropické bouře byly zaznamenány v každém měsíci roku, a to i uprostřed zimy.

Mohou udeřit všude, ale vzhledem k tomu, že vznik hurikánu vyžaduje teplejší vody, většina z nich má tendenci ovlivňovat Karibik, střední Ameriku a jižní a východní části USA. Hurikány ale také zasáhly například Novou Anglii, Kanadu, Portugalsko, Azory, Španělsko a Jižní Ameriku. Mnoho hurikánů a tropických bouří také zůstává neškodně na mořem a neohrožuje tak pevninu.

Zdroj: http://veda-a-technika.eurozpravy.cz/veda/201638-jak-vznikaji-hurikany-a-podle-ceho-ziskavaji-sva-jmena/

Se studenty jsme o tomto problému diskutovali a studenti se snažili uvádět návrhy, jak s globálním oteplováním bojovat a na co by se mělo lidstvo zaměřit, dokud je čas.

Na obrázku můžete vidět, jak se teplota na planetě vyvíjela od roku 1880 do roku 2000, od tohoto roku patří 9 z 10 let právě mezi ty nejteplejší od roku 1880 a rok 2014 je nechtěný vítěz.

Jak je to s tím slaným mořem?

Prázdniny se rychle blíží ke svému konci a většina z vás se vrátila od nějakého moře, je více než pravděpodobné, že dříve či později přijde každému, kdo se v mořské vodě cachtá na mysl otázka, proč je vlastně ta voda slaná? Tak tedy, proč je vlastně mořská voda slaná? Mořská voda je slaná proto, že jsou v ní rozpuštěny různé soli. To je jasné – ale odkud se tyto soli berou?

Každý kilogram mořské vody obsahuje průměrně 3,5 gramu solí. Většinu z nich (asi 85 %) tvoří chlorid sodný, tedy dobře známá kuchyňská sůl. Soli v mořích pocházejí z několika zdrojů. Prvním je zvětrávání hornin na pevninách. Když horniny zvětrávají, vyplavují se z nich soli a další látky, které pak řeky odnášejí do moří. Podobně zvětrávají také horniny na mořském dně.

Dalším zdrojem jsou výbuchy podmořských sopek. Sopky uvolňují do vody lávu, mořská voda s ní reaguje a rozpouští z ní některé látky.

Voda také proniká do prasklin, které se nacházejí hluboko na dně oceánů v oblastech takzvaných středooceánských hřbetů. Zde jsou horniny horké a často tu vytéká na dno láva. V prasklinách se voda ohřívá, díky tomu mnohem lépe rozpouští soli z okolních hornin a tyto soli se potom dostávají do moří.(zdroj: https://www.prirodovedci.cz/zeptejte-se-prirodovedcu/806)

V různých částech světa se můžete setkat s různě slanou vodou, jak ukazuje následující mapa:

( Wikimedia Commons, autor Plumbago, data z World Ocean Atlas )

Prázdninové chemické pokusy

Pokud by se Vám v průběhu prázdnin stýskalo po chemických pokusech, přináším návrhy na několik pokusů, které si můžete provést doma bez toho, že by domácnost lehla popelem, či byste dostali pár facek od rodičů.

K prvnímu pokusu budete potřebovat PET láhev, trošku alkoholu a pumpičku, na návod se podívejte na následujícím videu:

Odkaz na video

Další zajímavé pokusy, které můžete provádět doma, s běžnými surovinami jsou na následující webové stránce:

Odkaz na webovou stránku s pokusy

Kdyby o prázdninách nastala nuda

Konečně jsou tady prázdniny, doba cestování, koupání a výletů do přírody. Kdyby vás náhodou všechny tyto akce omrzely, můžete využít dny volna k nějakému tomu samostudiu. Pamatuji se, jak nám učitelka chemie na gymplu říkala, že učebnice chemie od autorů Honza a Mareček je vhodná k tomu, abychom si ji přes léto prostudovali a zopakovali si a upevnili učivo z uplynulého školního roku  No nevím, tato představa mi přišla směšná už tehdy a z pozice učitelky chemie mi přijde ještě jako směšnější, úplně vidím naše studenty, jak se válí u bazénu a všichni mají v ruce zmiňovanou literaturu… Kdybyste přesto chtěli využít prázdniny k nějakému tomu pokusu, nabízím návod v podobě videa od jedné ze studentek.

Objevy v přírodních vědách

Tento příspěvek bude poměrně krátký, protože jeho obsah je především ve videu. Jeden ze studentů si připravil video o tom, jaké objevy se v přírodních vědách v poslední době uskutečnily, vhodné k rozšíření vašich obzorů nebo pokud třeba trpíte nespavostí či tak něco 

Konec školního roku

Konec školního roku se vždy nese v duchu mnoha testů, zkoušení, uzavírání známek a opravování známek, do toho všeho venku většinou panuje prázdninové počasí a ve škole nesnesitelné vedro a dusno, není se tedy čemu divit, že studenti už mají všeho plné zuby přesně přímo úměrně vzrůstajícímu datu v kalendáři. No a pak nastane ten den, kdy se koná závěrečná pedagogická rada, všechny známky jsou už zapsány, ale do vysvědčení zbývají tak dva dny, to je ten nejlepší čas vypadnout někam s celou třídou ven. Jak si letos zorganizovala poslední dny školního roku třída G2, můžete vidět ve fotodokumentaci.           

                                                                                                                       

Poslední hodina chemie

Chemie je předmět, který je všeobecně hodně oblíbený a nedivím se tak studentům, že pláčou, pokud se přiblíží poslední hodina tohoto předmětu. Dokud se škola řídila starším ŠVP, tak tento nešťastný okamžik přišel až těsně před maturitou, takže mysl studentů, bloudící někde u maturitní komise se vypořádala s problémem relativně snadno. Podle nového ŠVP však mají studenti povinnou chemii pouze do třetího ročníku a ve čtvrtém si ji už jen volí formou seminářů. Takže ten drsný okamžik nastává už ve třeťáku a mnoho studentů odchází na prázdniny s krutým vědomím, že už nikdy nebudou mít hodinu chemie. Jak si tuto poslední hodinu užili současní třeťáci můžete vidět ve fotodokumentaci.                                                                          

Chemická olympiáda

Máme za sebou úspěšné kolo chemické olympiády. Zájemci o soutěž již před osmou ranní přešlapovali nedočkavě před učebnou chemie, poté co byli vpuštěni dovnitř, se nahrnuli k ochranným plášťům a brýlím a napjatě vyhlíželi praktické zadání první úlohy. Praktická část soutěže spočívala v provedení laboratorní úlohy s následným použitím dat do výpočtů, teoretická část potom spočívala v řešení různých typů úloh, zaměřených především na obecnou a anorganickou chemii. Jak se studentům dařilo soutěžit, můžete vidět na fotografiích.

Biologická olympiáda

Rok se s rokem sešel a je tady opět biologická olympiáda. Tento ročník se zaměřil především na obecnou biologii a botaniku, studenti v několika kategoriích řešili teoretické úlohy, součástí klání byla i poznávačka. Pokud jste zaváhali a včas se nepřihlásili, můžete se pokusit uhodnout alespoň bonusovou otázku poznávačky: Jaká rasa psa vyrostla z tohoto štěněte:

 Další fotografie sice nejsou tak roztomilé, ale můžete na nich vidět naše biologické olympioniky v plném nasazení.

Výuka geologie

Geologie je věda, která je na středních školách tak trochu opomíjená. Něco málo se učí v biologii a něco v zeměpise. Větší prostor této krásné vědě jsme se rozhodli tedy věnovat o předmětu science. Studenti se rozdělili na dvě skupiny a měli za úkol vytvořit podrobnou geologickou mapu libovolného místa na světě. Následně měli své geologické mapy představit a vysvětlit horninové složení a geologický původ dané lokality. Jedna ze skupin si zvolila místo, které je blízko Prahy, konkrétně okolí Konopiště, druhá skupina se vydala virtuálně až za oceán a zmapovala Yellowstoneský národní park

Nadějní chemici v akci

Ve třetím ročníku gymnázia probíhá výuka chemie třikrát týdně. V prvním pololetí se probírá organická chemie a ve druhém pololetí se plynule naváže biochemií. Není se tak čemu divit, že mají studenti občas už chemie plné zuby a dožadují se nějakého osvěžení v podobě pokusů. Tentokrát jsme do laboratoře vyrazili zkoumat sacharidy, jak se nadějným chemiků dařilo, je vidět ve fotodokumentaci.

Exkurze do spalovny

Třídenní ekologický projekt jsme zakončili několika typy exkurzí. Gympláci a studenti IT vyrazili do spalovny v Malešicích. První část exkurze byla teoretická a dozvěděli jsme se celou řadu informací o třídění, skládkování a spalování odpadu, výklad to byl díky našemu průvodci vskutku originální a jeho označení ekologů jako zelených buzerantů pravděpodobně již málokdo vytěsní ze své paměti J. Druhá část exkurze byla praktická, každý vyfasoval slušivou žlutou helmu a vyrazili jsme na obhlídku spalovacího zařízení. Přidanou hodnotou této prohlídky byl pro mnohé studenty fakt, že na vlastní oči spatřili, že práce v Mekáči nemusí být to nejhorší, co je v životě potká.

Ekologický projekt

Ekologie je téma, které je neustále skloňované a mnoho lidem se ježí chlupy na tělo jen při vyslovení tohoto pojmu. Přesto je potřebné žáky o ekologii učit a jednotlivá témata jim co nejzajímavějším způsobem představovat. Pro učitele je docela oříšek tak rozsáhlé téma pojmout a žáky nepřesytit a neotrávit, ba naopak ho například pro třídění odpadu a neplýtvání zdroji nadchnout. V letošním školním roce jsme se rozhodli nejrůznější ekologická témata spojit do třídenního ekologického projektu pro druhý stupeň ZŠ a celou SŠ. První den ekologického putování byl spíše teoretický a žáci se seznamovali s nejrůznějšími oblastmi ekologie, druhý den pak byl především praktický, každý se zapsal do různých skupin, kde potom měřil, experimentoval a tvořil. Jak se žákům celá akce líbila je vidět na následujících fotkách.