Islandské školství

V rámci projektu Erasmus plus vyjíždí učitelé na celou řadu školení a výjezdů do zahraničí, při těchto výjezdech se projekt zaměřuje především na země, o jejich školství toho není příliš známo a nabízí se zde velký prostor pro čerpání zkušeností. Poslední výjezd se uskutečnil na Island, země ohně a ledu má překvapivě progresivní směřování školství. Základní rozdíl je zcela jistě v tom, že střední škola zde trvá jen 3 roky. Nachází se zde celá řada alternativních škol, kde je běžné to, že si například studenti sami určují svůj vzdělávací plán, mají jednou týdně projektový den, nebo mají každý den dobu, kdy se sami rozhodují, jakou hodinu navštíví. Vybavení škol je na skvělé úrovni a není nic zvláštního na chodbě potkat vycpaného ledního medvěda nebo papuchalka či kostru velryby.

Termochemie a termodynamika ve videích studentů

Na konci prvního ročníku se probírají v chemii úžasné kapitoly jako je termochemie, termodynamika a kinetika. Vzhledem k tomu, že prázdniny již klepou na dveře a studenti už mají všech těch vzorečků a asi i mě plné zuby, probíráme tato témata netradiční metodou. Každý student si vylosoval již v dubnu konkrétní téma, na zadané téma studenti natočí video, doplní o zajímavý kvíz a představí svým spolužákům. Jak se videa podařila, můžete vidět v následujících odkazech.

Biologická olympiáda

Duben není jen měsíc bezpečnosti, ale na Educanetu je již tradičně věnovaný přírodovědným soutěžím. Důvod je docela jednoduchý, soutěží se v několika kategoriích a v té nejvyšší se počítá především s maturanty, kteří právě v dubnu finišují s přípravou na svoji důležitou zkoušku. Kromě klasického soutěžení si tak studenti můžou ověřit znalosti a celou soutěž často pojímají jako jakési přijímačky nanečisto. V letošním biologickém klání studenti řešili problémové úlohy i praktickou úlohu. Neúspěšnější v klání se stali: Nikola Kolářová, druhé místo obsadil David Jakub a bronz patří Dianě Nugymanové.

Projekt smysly

Jako poslední téma, které se probírá ve třetím ročníku z biologie člověka jsou smysly. Naše základní smysly jsou samozřejmě zrak, sluch, čich, hmat a chut'. Možná jste už někdy slyšely o šestém smyslu, což je pojmenování jakési intuice, například student už ráno tuší, že odpoledne bude písemka, tak se mu pro jistotu udělá špatně a buch ho, písemka opravdu přiletí a student se může radovat, jaký má šikovný šestý smysl. Studenti se zabývali pěti základními smysly a zpracovali je pomocí posterů, prezentací a videí. Jak taková videa vypadají, můžete vidět v následujících odkazech.

Zlatý Ámos Educanetu

Mezinárodní den učitelů je 5. 10., ale v České republice se již tradičně slaví 28. 3., kdy si připomínáme výročí narození Jana Ámose Komenského. Při této příležitosti škola uspořádala projekt, kdy si učitelé vyměnili místa za katedrou se studenty druhého až čtvrtého ročníku. Starší žáci si mohli pod vedením svých učitelů vyzkoušet, co vzdělávání druhých obnáší a mladší spolužáci z prvního ročníku a základní školy je následně ocenili v anketě Zlatý Ámos Educanetu. Po sečtení všech hlasů můžeme s radostí oznámit, že vítězem celého projektového dne se stává: Asado z C3 a Bára z G2.

Chemická olympiáda

22. 3. proběhla na Educanetu chemická olympiáda, soutěžících studentů nebylo mnoho, ale jejich zapálení pro věc bylo super. Nejprve se studenti utkali v teoretické části, poté následovala komplexní laboratorní úloha. Po vyhodnocení všech částí se na prvním místě se umístila Aruzhan Nugumanova, druhé obsadil Michael Holt a bronzovou získala Nikola Kolářová.

Týden mozku

Každý rok v první polovině března probíhá festival Týden mozku, jedná se o celou řadu výstav, workshopů a přednášek pod patronací špičkových center v oblasti výzkumu a léčby všeho co souvisí s nervovou soustavou. Letos třeťáci a maturanti z biologického semináře navštívili interaktivní výstavu, kde se seznamovali například s problematikou našich smyslů a spánku, poté se studenti účastnili přednášky paní profesorky Sykové na téma neurodegenerativní onemocnění, jejich výzkum a léčba. Během přednášky naše přední vědkyně ve výzkumu nervové soustavy představila celou problematiku, zopakovala základní pojmy z nervové soustavy, vysvětlila, co jsou neurodegenerativní onemocnění a jak se zkoumá jejich léčba. Velká část přednášky pak byla věnována výzkumu využití kmenových buněk při poškození centrální nervové soustavy, což je momentálně jistě jedna z nejvíce rozvíjených kapitol medicíny. Výstava i přednáška byly moc zajímavé, tedy přednáška o hodně více a dokázala zaujmout i studenty, kteří biologii nijak zvlášť neprožívají.

Jak jsme zkoumali proteiny

Proteiny jsou základní stavební hmotou všech živočichů, proto je jejich znalost esenciální pro pochopení samotné podstaty existence. O proteinech se učíme na několika úrovních, nejprve to je pro nadšence v předmětu science, kde studenti laborují a zkoumají, jak ověřit, že je bílkovina přítomna například v bílku nebo mléku. Poté se proteiny probírají ve třetím ročníku a naposled se látka týká opět nadšenců, kteří si zapíší chemický seminář.   Letos se nám sešlo probírání látky v prvním ročníku v science a na maturitním semináři. Studenti si tak mohli vyzkoušet ty samé laboratorní úlohy dva dny po sobě. Srovnání jak se líbilo provádění Biuretovy reakce v prvním a posledním ročníku můžete vidět ve fotodokumentaci. Pokud byste si chtěli reakci provést doma, přikládám návod, vše potřebné totiž lze koupit v potravinách a drogerii.

Biuretová reakce je reakce, při níž se dokazuje bílkovina pomocí směsi roztoků hydroxidu sodného NaOH a síranu měďnatého CuSO₄. Bílkovina se při důkazu zbarví modrofialově. Biuretovou reakcí dokážeme peptidové vazby, kterými se navzájem váží aminokyseliny. Ty tvoří v alkalickém prostředí se solemi mědi charakteristicky barevný komplex-biuret. Do zkumavky dáme cca 2 ml mléka, přidáme cca 10% roztok hydroxidu sodného, min 1 ml, aby se směs silně zalkalizovala . Poté přidáváme po kapkách roztok síranu měďnatého a lehce promícháme skleněnou tyčinkou. Poté vložíme do zkumavky a začneme pozvolna zahřívat. Stejný pokus pak provedeme s vaječným bílkem a pro srovnání s látkou, kde bílkovina není, například sacharózou.

Studenti si navrhli vlastní pasivní dům

Pokud je někdo v běžném životě poněkud pasivní, je to v dnešní dynamické a akční době spíše jeho slabost a kladného hodnocení se za pasivitu málokdo dočká. Poněkud jiného významu nabývá pasivita, pokud hovoříme o domech. Jedná se o již několikaletý trend ve stavbě nových budov nebo jejich rekonstrukci, kdy dochází k použití takových technologií a materiálů, aby došlo k minimální ekologické zátěži, a zároveň se minimalizují náklady na vytápění a provoz takového domu. Na předmětu science si studenti vyzkoušeli takový pasivní dům postavit, alespoň tedy ve svých návrzích a projektu. Projektový tým se rozdělil na materiálové inženýry, ekology, architekty a designéry. Následně si každý z týmu obhajoval svoji část projektu, jak vlastně projekt vypadal, můžete vidět ve fotodokumentaci, pokud vás téma zaujalo a chcete vidět, jak se dá takový dům opravdu postavit, doporučuji video v odkazu.

Jak postavit pasivní dům

Jak vidět DNA na vlastní oči

Půlka kiwi, špetka soli, šampon, destilovaná voda a v mrazáku vychlazený ethanol. Když si následující suroviny představíte, pravděpodobně vás napadne, že se bude jednat o poněkud divný koktejl, vzhledem k přítomnosti šamponu o hodně divný koktej. Na suroviny se poněkud nejistě tvářili i studenti předmětu science, kterým jsem je předložila. Ještě divněji se tvářili po zjištění, že jsem se nezbláznila, ale budeme pomocí těchto surovin získávat DNA. Pokud byste si pokus chtěli provést doma, tady je návod: 1. Do kádinky nakrájíme polovinu kiwi, 2. Přilijeme 20 ml destilované vody, 3. Přidáme špetku NaCl, 4. Přidáme 3-5 ml bezbarvého průhledného šamponu, 5. Asi 10 minut opatrně mícháme, 6. Vzniklou směs přefiltrujeme, 7. Filtrát ochladíme ledovým ethanolem (poměr 1 ml filtrátu: 10 ml ethanolu), 8. Necháme chvilku stát a pozorujeme změny. Jak se studentům pokus povedl, můžete vidět na fotkách, pokud vás zaujalo téma DNA, doporučuji video v odkazu.

Odkaz na video o DNA

Třeťáci na veletrhu vysokých škol

Gaudeamus igitur je známá studentská hymna, která zní při nejrůznějších studentských příležitostech, například při promoci na vysoké škole, zřejmě zde si vzali inspiraci tvůrci veletrhu vysokých škol, který pojmenovali Gaudeamus. Netuším, zda našim studentům zněla melodie v hlavě, když vyrazili chladné lednové ráno do Letňan, ale pravděpodobnost, že by ji rádi za několik let slyšeli u promoce, je více než pravděpodobná. Na samotný veletrh dorazili studenti G3A a C3 v docela hojném počtu, koneckonců kdy jindy než rok před maturitou by měl student řešit, co bude vlastně po gymplu dělat. Samozřejmě, že tyto otázky si někteří pokládají až v ročníku čtvrtém, chaoticky pak přebíhají mezi semináři, přivádí do stavu šoku rodiče i prarodiče, případně si otázku pokládají až několik let po maturitě, a pak někdy přivádějí do stavu šoku i sebe samé.  Snad letošní třeťáci budou volit zodpovědně a snad jim k tomu uvedený veletrh pomůže, jak to na takovém veletrhu vysokých škol vypadá, můžete vidět ve fotogalerii.

Den otevřených dveří nejen chemické učebny

Den otevřených dveří je jednou z mnoha možností, kdy navštívit Educanet. Studenti chodí běžně na kukandu do hodin, rodiče si povídají s vedením školy. Letos se však přistoupilo ke klasickému dni otevřených dveří, jednotliví učitelé si připravili svá stanoviště ve třídách, namotivovali studenty se slabším prospěchem k účasti a už to jelo. Jedním z lákadel jakékoliv prezentace školy jsou vždy chemické pokusy a obecně ukázky praktické výuky přírodních věd ve škole. Za mohutné asistence studentů ze třeťáku jsme připravili jednoduchou laboratorní úlohu s acidobazickými indikátory, pár efektních pokusů a nakonec si studia chtiví návštěvníci mohli zamikroskopovat.  Jak se jim v naší chemické učebně líbilo, můžete vidět ve fotodokumentaci.